Štěkeň
ŠTĚKEŇ, starobylé městečko ve strakonickém okresu, ležící na levém břehu zlatonosné a perlorodé Otavy.
Štěkeň je zmiňována již v roce 1318. V roce 1784 byla Štěkeň povýšena na městys. Bylo zde mnoho známých osobností , mezi nimiž nejslavnější byla 8 denní návštěva císaře Františka Josefa I. Po vzniku republiky byl v rámci první pozemkové reformy velkostatek podle záborového zákona z 15.dubna 1919 rozparcelován. A to jako na prvním šlechtickém majetku byla provedena pozemková reforma v vzniklé České republice. Poté zámek získal výměnou za areál na pražské Malé Straně řád IBMV (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem.
Historie vzniku názvu obce
Jméno je odvozeno od mužského jména Sčeken. Kratší tvar Sček (psáno Scek), je doložen k roku 1052. Tvar jména zněl původně Sčken, psáno Sczken neb Sczeken (r. 1318), jednou i Czeken (r. 1344). Mimo to se vyskytoval i vedlejší tvar Štěkna, psáno Czekna (r. 1331) nebo Sczekna (r. 1337). Od roku 1353 se již psalo “ze Štěkně”. Tvar Sčekna se čte ještě roku 1398.
Štěkeň a její osídlení
Jak je uvedeno v historických spisech , první zmínky o tvrzi, která byla postavena na místě nynějšího barokního zámku jsou ze začátku 14.století. Historický výzkum ukázal, že osídlení bylo mnohem starší. Když vynecháme osídlení Slovany, jsou tu také zmínky ze starší doby kamenné. Již v raných dobách lidstva získal obchod značný vliv na rozvoj lidí. A tehdejším platidlem bylo zlato. A protože se v okolí Štěkně vyskytovali bohatá naleziště zlata, byl tento kraj již záhy osídlen Kelty. Ti zde budovali svoje sídla a těžili zlato. Mezi nejznámější naleziště zlata patří Modlešovické naleziště ( asi 1.5 km od Štěkně) a naleziště u Starých Kestřan . Musíme si uvědomit, že tehdejší řeka Otava nebyla (relativně) klidná řeka. V jarních obdobích tehdy zaplavovala rozsáhlé okolí. Proto se uchylovali tehdejší lidé do výše položených míst (např. okolí Štěkně). Proto je zde mimo jiných keltských pozůstatků i známé keltské pohřebiště u Přeštovic (asi 1 km od Štěkně).